
O PROJEKTU
Pořad Mám pozemek, ale vím kulový bude praktickým návodem jak postupovat a na co se připravit, když chcete pečovat o krajinu.
Zároveň bude tematizovat vztah člověka a krajiny, vztah městských a vesnických lidí vůči sobě v rámci jedné komunity.
Autor jako hlavní postava přichází s vizí a snaží se být hybatelem změn. Je ale z města, jak místní říkají: „lufťák“. Nemá moc zkušeností s hospodařením a je vlastně docela lenoch.
Navíc místním říká, co nemají dělat (nevozit dál bordel na bývalou skládku) a co dělat mají (účastnit se jeho projektu). Dokáže před nimi obhájit své myšlenky a bude schopen je proměnit v činy?
Mám pozemek a chci se o něj zodpovědně starat. Co to znamená?
-
Připravím ho na změny klimatu – které druhy stromů sázet a kam? Jak ochránit spodní vodu a vyvěrající pramen?
-
Budu pečovat o biodiverzitu – ochrana stávajících druhů rostlin i živočichů a příprava prostředí pro výskyt nových.
-
Propojím ho s místní komunitou – pozemek si nechci užívat sám, chci, aby byl součástí života obce. Naučí se ho místní využívat jinak, než jako skládku?
V tom všem si nechám poradit od odborníků, které si do
seriálu pozvu. Zatím totiž vím kulový.
Kde to je
Obec Rovečné leží ve východním okraji Vysočiny, nedaleko všech lákadel CHKO Žďárské vrchy. Zdejší krajina je krásná a zapomenutá. Místní obyvatelé jakoby nevnímali její ani svůj potenciál. To je velká škoda.
Kdo jsem
Naši se do Rovečného přistěhovali na začátku osmdesátých let a já zde vyrostl. Do páté třídy jsem tu chodil na základku. Okolí naší farmy bylo pro mě, mé bráchy a naše kamarády místem divokých dobrodružství. Jezdili jsme tu na ponících, stříleli z luku, natáčeli filmy na videokameru.
Dnes bydlím v Brně, bráchové jsou taky pryč, naši už nehospodaří. Celé údolí zarůstá a pustne. Hlavní majitel pozemků: soused Pavel, chlap mého věku a pokračovatel sto osmdesátileté tradice sedlácké rodiny, tak nějak rezignoval. Místu chybí vize. A to se právě změní!

O co mi jde
Pořad Mám pozemek, ale vím kulový bude praktickým návodem jak postupovat a na co se připravit, když chcete pečovat o krajinu. Zároveň bude tematizovat vztah člověka a krajiny, vztah městských a vesnických lidí vůči sobě v rámci jedné komunity.
Autor jako hlavní postava přichází s vizí a snaží se být hybatelem změn. Je ale z města, jak místní říkají: „lufťák“. Nemá moc zkušeností s hospodařením a je vlastně docela lenoch.
Navíc místním říká, co nemají dělat (nevozit dál bordel na bývalou skládku) a co dělat mají (účastnit se jeho projektu). Dokáže před nimi obhájit své myšlenky a bude schopen je proměnit v činy?
Kdo se v pořadu objeví
Obyvatelé vesnice. Starousedlíci i nově přistěhovalí. Vlastníci a uživatelé pozemků, lidé kteří budou k mému plánu skeptičtí i ti, kteří se budou chtít zapojit. Žáci místní základky a jejich učitelka, která děti vede k lásce k přírodě. Můj táta, který stříká plevel Roundupem a natírá ploty vyjetým olejem. Pořad totiž nebude jen o přírodě ale taky o lidech. Půjde o portrét jedné současné moravské vesnice.
Odborníci
Do tohoto prostředí budu zvát odborníky. Lidi, kteří zasvětili svůj život studiu a péči o krajinu a kteří už mají za sebou výsledky. Znám jich dost z doby, kdy jsem natáčel pro pořad Nedej se! Ten pořad by se dal shrnout takhle: Odborníci ví, co by se mělo s krajinou dělat, ale skoro nikdo je neposlouchá. Tentokrát na to půjdu jinak. Mám pozemek, ale vím kulový!

Nejde jen o můj pozemek
Můj pozemek a jeho bezprostřední okolí jsou začátek. Směrem nahoru se táhne údolí potoka. Parcely od koupáku až k pramenům patří obci. Kdysi se tu pásly krávy, dnes území leží ladem.

Údolí dříve zregulovaného potoka by se mohlo změnit na systém tůní, meandrů a mokřadů. Stačí jen naslouchat vodě, která si už dnes začíná hledat vlastní cesty. Revitalizace by zadržovala vodu a chránila obec před záplavami. Vzniklo by více stanovišť pro obojživelníky a hmyz. Územím by procházela naučná stezka od koupáku k turisty oblíbené rozhledně na Horním lese.

Čím to skončí
První část projektu, tedy proměna skládky na biotop a práce s veřejným prostorem v jeho bezprostředním okolí by měla proběhnout od jara 2024 do léta 2025.
Vybudování systému meandrů, tůní a mokřadů s naučnou stezkou v údolí potoka zabere minimálně dva roky a bude probíhat paralelně s první částí.
Třetím rozměrem projektu je hledání udržitelnosti. Všechny vybudované objekty se časem opotřebují a budou vyžadovat údržbu nebo výměnu. Nové krajinné prvky budou potřebovat pravidelnou péči. Tůně se postupně zanesou a někdo je bude muset znovu vyhloubit. Tentokrát už bez pozornosti kamer. Autorovým záměrem je promýšlet předem možné formy kontinuálního správcovství, hledat k tomu dostupnou inspiraci a předávat od začátku maximum kompetencí zájemcům z řad místních občanů nebo spolků.
Jak bude vypadat televizní a filmový výstup
Natáčení už začalo. Bude probíhat dál až do léta 2025. Televizní seriál by měl být hotov na konci téhož roku.
Další vývoj projektu zachytí časosběrnou metodou celovečerní film s plánovanou premiérou v roce 2027.
Autor využije svých zkušeností z natáčení dokumentárních filmů o žhavých tématech jako byly Gadžo (2014), Uprchlíci (2015) nebo Spolužáci (2017), z trpělivého sledování postupů práce v seriálu Mistři starých řemesel (2023) i ze zachycování přírody pro cykly Nedej se! nebo Náš venkov.
Chceš s námi spolupracovat? Napiš nám!